Aktuality

10. 12. 2025 – Sexuální násilí na dětech se může odehrávat v jakékoli rodině či instituci. Postihuje dívky i chlapce, často skrytě. Proto je klíčové vědět, jakou pomoc těmto dětem umíme nabídnout, i jakých věcí se v komunikaci vyvarovat, aby nedocházelo k retraumatizaci. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proběhlo 26. listopadu 2025 odborné setkání zaměřené na problematiku sexuálního násilí na dětech v prostředí institucionální výchovy. Kulatý stůl spolupořádalo Centrum LOCIKA, Freya a MŠMT zastoupené vedoucí oddělení metodického řízení Martinou Štěpánkovou Štýbrovou. Akce přilákala velký zájem – o účast se ucházelo více než 60 odborníků a odbornic z praxe, kapacita však byla pouhých 25 míst. 

Cílem setkání bylo sdílet zkušenosti, zmapovat potřeby zařízení, představit dostupné zdroje pomoci a shromáždit podněty, které mají být dále využity při přípravě metodického pokynu k sexualizovanému násilí na dětech ze strany MŠMT a MPSV. Připravili jsme pro vás shrnutí z kulatého stolu, jež se konal v rámci projektu Sítě vzájemného učení k tématu sexuality napříč službami, podpořeného z ESF. V závěru článku najdete odkazy na užitečné zdroje k práci se sexualitou či k řešení případů sexualizovaného násilí. 

MPSV: Případová spolupráce a potřeby dítěte v ohrožení

Kristýna Jůzová Kotalová (MPSV) představila zkušenosti z oblasti ochrany dětí ohrožených sexuálním násilím. Zaznělo, že:

• OSPOD musí při práci s ohroženým dítětem vyhodnocovat komplexně situaci a potřeby dítěte – př. bezpečí, zdraví, vztahy, dopady do rodinného prostředí – cílem je zajištění bezpečí dítěti. 

• V ČR chybí specializovaná malá zařízení pro oběti sexuálního násilí s terapeutickou podporou, i pro děti (mladé dospělé) s chováním náročným na péči.

• Systém zároveň není nastaven na individuálně přizpůsobenou péči, kterou oběti často potřebují (např. limity v zajištění genderově citlivého prostředí).

• Děti mohou být jak oběťmi, tak původci sexuálního násilí, přičemž v obou případech se jedná o ohrožené děti (např. potřeba naplnění potřeb v oblasti hranic chování, emočního vývoje aj.).

• Výzkumná zjištění MPSV (zprávy z 200 návštěv v zařízeních) ukazují pestrou škálu sexualizovaných projevů u dětí v ústavní péči.

• Nutná je intenzivní spolupráce OSPOD (koordinátor pomoci), zařízení, rodiny a externích odborníků a odbornic, ale v praxi to často naráží na kapacitní limity i absenci služeb.

Centrum LOCIKA: Praxe z dětského advokačního centra

Tým Centra LOCIKA (Linda Sokačová, Kristýna Koubová, Kristýna Lištiaková, Lucie Horáčková) představil fungování Dětského advokačního centra (DAC) inspirovaného modelem Barnahus. Linda Sokačová sdílela zkušenost k povaze násilí: „Sexuální násilí v rodině se nestane jen tak, vždy se tam dějí i jiné věci. Nesmíme se nechat ošálit, děje se ve všech vrstvách, i v rodinách, které na první pohled dobře komunikují.“ Hovořili jsme o tom, že děti v ústavní péči jsou zranitelnější (mají například zkušenost s násilím z domova, ale dochází k němu i mezi svěřenci, či pachatelem je někdo z personálu zařízení). 

Klíčové body:

• Dětské advokační centrum Centra LOCIKA nabízí komplexní pomoc dětským obětem násilí v rodině a sexuálního násilí na dětech, většinu klientely tvoří děti- oběti sexuálního násilí – centrum má zkušenost s desítkami případů.

• Služby jsou poskytovány „pod jednou střechou“: psychologická podpora, právní informace, sociální práce, doprovod v trestním řízení a chatová krizová pomoc pro děti – tu mohou využít nejen oběti násilí, ale i děti, které trápí vztahové problémy, necítí se dobře v kolektivu, jsou šikanované apod.

• DAC spolupracuje s OSPOD i policií, nabízí materiály přizpůsobené dětem – např. Příručka Vše, co potřebuješ vědět o: trestním řízení, která vysvětluje srozumitelnou formou, jako pomoc mohou získat oběti trestné činnosti.

• Pokud se dítě svěří je klíčové ho ocenit za důvěru, ujistit ho, že to není jeho vina a být transparentní v tom, co se bude dít dál (povinnost oznámit či překazit, kdo v systému ochrany dětí má jaké role), nikdy neslibovat, že to bude tajemství.

• Trauma u dětí se projevuje velmi různě – od potíží s pozorností a agresivitou po somatizaci, sebepoškozování či rizikové chování v sexuální oblasti.

• Klíčový je traumainformovaný přístup, transparentní komunikace, nezpochybňování výpovědí a práce s osobními hranicemi. „Jsem tady, když budeš chtít mluvit“ – je vhodné nevyzvídat ohledně traumatu, dítě by mělo vědět, za kým a kdy může přijít, když bude potřebovat podporu. Je důležitý být opatrný s dotekem. Též není vhodné s ostatními dětmi v zařízení sdílet, co se stalo. Pokud se to rozkřikne, tak odolávat pokušení rozkrývat a vysvětlovat. Místo toho je vhodné například sdílet: „Každý máme jiné zkušenosti… Důležité je cítit se tady bezpečně…“ apod.

• Velký důraz byl kladen na podporu profesionálů, kteří čelí náročným situacím a často jim chybí systémová opora.

Freya: Systémová práce se sexualitou v dětských domovech

Organizace Freya (Lucie Šídová, Stanislava Černá, Pavla Špeldová) představila roční program podpory dětských domovů v oblasti sexuality – spolupráce v rámci sítí vzájemného učení. Pavla Špeldová doplnila, že trauma informovaný přístup a prostředí přívětivé k sexualitě (dále jen PPS), o které Freya v zařízeních usiluje, jdou ruku v ruce. PPS označuje přístup v sociálních, školských a zdravotních organizacích, který je charakterizován otevřeným, respektujícím a odborně podloženým přístupem k sexualitě.

Zaznělo, že:

• Sexualita je široké téma a neznamená pouze sex – zahrnuje tělo, hranice, vztahy, bezpečí, komunikaci, soukromí i identitu.

• Personál domovů a služeb často řeší věci reaktivně, přitom pravidelná práce se sexualitou ve formě metodiky, supervizí a edukace pomáhá problémům předcházet.

• Program systémové práce se sexualitou zahrnuje:

• vytvoření týmu,

• analýzu potřeb personálu i dětí,

• tvorbu jednoduché metodiky,

• její začlenění do praxe a navázání na stávající dokumenty v zařízení,

• průběžné vyhodnocování.

„Zařízením doporučujeme zavést pozici Konzultanta pro oblast sexuality a vztahů. Může to být člověk, který v zařízení pracuje na jiné pozici a v rámci té má stanovený počet hodin pro novou roli,” doplnila Lucie Šídová k tématu systémové práce se sexualitou.

Freya provozuje nyní 3. síť vzájemného učení mezi dětskými domovy; změny v zařízeních budou součástí evaluační zprávy, která bude dostupná v roce 2026.

Freya nabízí širokou paletu vzdělávání pro zařízení náhradní rodinné péče, i sexuální výchovu pro děti a dospívající.

Co zaznívalo z praxe: problémy, potřeby a doporučení

Během skupinové diskuse účastníci a účastnice z dětských domovů, dětských domovů se školou, výchovných ústavů, středisek výchovné péče, ale i diagnostických ústavů popisovali širokou škálu problémů a chybějících podpor:

Mezioborová spolupráce – velké rozdíly v praxi

• Spolupráce OSPOD, SVP, policie, škol a zařízení je často nekonzistentní.

• Některé SVP suplují úlohu OSPOD, svolávají případové konference, připravují děti na výslechy.

• Zaznívaly zkušenosti s necitlivým přístupem policie, opakovanými výslechy či bagatelizací výpovědí dětí.

• Chybí jednotné metodiky a jejich dodržování v praxi – např. u útěků, gynekologických vyšetření nebo osobních prohlídek.

Zdravotnictví není připravené na děti s traumatem

• Zdravotnická zařízení někdy odmítají děti s náročným chováním.

• Gynekologická vyšetření mohou být pro dívky retraumatizující; zařízení by uvítala možnost doprovodu důvěrné osoby (např. přítomnost vychovatelky u vyšetření, nikoliv policejní cizí osoby) – k tomu lze uvést, že prohlídka těla (tedy i gynekologické vyšetření) oběti je dle zákona úkon v trestním řízení, oběť by tedy měla mít ze zákona do doprovod důvěrníkem nárok.

• Sdílena byla pozitivní zkušenost: psaní zpětných vazeb nemocnicím na nevhodné chování může vést ke změně postupů (př. zapracování do etického kodexu).

Nedostatek služeb a kapacit

• Chybějí specializované služby pro děti s náročným chováním, i pro starší 18 let.

• Diagnostické ústavy jsou přeplněné, děti čekají déle, než jim bylo řečeno.

• Zkušenost z praxe některých dětských domovů – byly uváděny případy, kdy jim byly předány děti, které nebyly adekvátně diagnostikovány nebo jejichž péči nelze v podmínkách zařízení zajistit.

Trestní řízení bývá pro děti zátěží

• Opakovaná vyšetření, výslechy a dlouhé trestní řízení vedou k tomu, že děti své výpovědi odvolávají – i z důvodů, že už nechtějí proces dál absolvovat.

• Dítě je často vyslýcháno cizími lidmi, bez kontinuity podpory.

• Oceněna byla možnost využít institut důvěrníka dle zákona o obětech trestných činů (č. 45/2013) a podpora ve formě právních informací Centra LOCIKA.

Cenné zkušenosti a příklady dobré praxe

• Důležité je včasné svolání případové konference – společný plán pro zajištění bezpečí dítěte a dalšího vývoje dítěte.

• Sdílena zkušenost citlivého přístupu policisty, který odložil výslech a umožnil jeho uskutečnění tehdy, kdy se dítě cítí bezpečněji.

• Edukace dětí i personálu v oblasti sexuality a hranic pomáhá otevírat témata, komunikovat o sexualitě a vztazích.

• Supervize a podpora personálu, který se potýká s extrémně náročnými situacemi. Zazněla i podpůrná role zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu při MŠMT, který pomůže nasměrovat v systému pomoci.

Závěrem – připravujeme pro vás…

Ve spolupráci s MŠMT a Centrem LOCIKA plánujeme další kulaté stoly k tématu sexualizovaného násilí na dětech v roce 2026. Sledujte nás dále a odebírejte náš newsletter, ať vám nic neunikne. 

Děkujeme za podnětnou diskusi. Kulatý stůl ukázal, že téma sexuálního násilí v institucionální péči je vysoce aktuální a lidé z praxe volají po:

• posílení a zefektivnění mezioborové spolupráce,

• metodickém vedení – chybí jasná metodika, co dělat v případech sexualizovaného násilí na dětech,

• specifických službách pro děti, podpoře terénní a preventivní práce s rodinami,

• edukaci personálu zařízení i dětí v oblasti práce se sexualitou,

• větší citlivosti v trestním řízení, zdravotnictví, v rámci kontaktu s policií, i OSPOD – objevují se předsudky, neempatické jednání k dětem,

• a také po podpoře profesionálů*profesionálek, kteří se v této náročné oblasti pohybují – wellbeing pomáhajících profesí je důležitý, na to se někdy zapomíná.

Důležité kontakty a zdroje pomoci:

Pokud potřebujete konzultovat složité situace, je možné se obracet v rámci MŠMT na zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu – Štěpána Jílku, e-mail: stepan.jilka@msmt.gov.cz.

FREYA

Ve Freye nabízíme dětským domovů, dětským domovům se školou, výchovným ústavům, diagnostickým ústavům metodickou podporu a vzdělávání v zavedení práce se sexualitou do praxe zařízení. Vzděláváme jak personál, tak děti a dospívající v rámci sexuální výchovy. 

Nabídku vzdělávání najdete ZDE – lze si objednat kurzy do zařízení. Aktuálně otevřené kurzy, které probíhají v Praze, najdete ZDE. Pro případné dotazy k nabídce vzdělávání a metodické podpory se můžete obracet na Petru Hamerníkovou, ředitelku vzdělávání – e-mail: hamernikova@freya.live, tel.: T: 773 722 459.

Nabídku edukačních pomůcek Freya, které pomáhají otevírat témata spojená se sexualitou a vztahy, najdete ZDE. Nejnovější pomůckou jsou např. praktické pracovní listy a průvodce k tématu sexuality – seznámit se s ní můžete např. na kurzu v Praze ZDE. 

Centrum LOCIKA

Nabízí možnost konzultovat jednotlivé případy (v případě potřeby i v anonymním režimu) a postupy v právní i sociálně-právní oblast na základě zkušeností Dětského advokačního centra. Psát nám můžete na e-mail: dac@centrumlocika.cz nebo volat na telefonní číslo: 725 160 906. Rovněž nabízíme vzdělávací akce, které mohou být vhodné i pro dětské domovy atp. Program a nabídku vzdělávání najdete zde.

Infografika: