Aktuality
Co je nového v oblasti sexuality a vztahů?
Mezinárodní konference Máme si co říct: Jak ukotvit sexualitu a intimitu do systému péče
Dva dny jsme si v Praze povídali o sexualitě a vztazích v institucích. Proč potřeba intimity nekončí vstupem do služby? Jak umožnit lidem tuto potřebu naplňovat důstojně? Jak být všímaví a citliví k otázkám intimity? A taky, jak při této náročné práci pečovat o sebe?
Ukázali jsme si konkrétní cesty a nástroje, které pomáhají práci se sexualitou ukotvit do systému péče. Slyšeli jsme o změnách a pokrocích v domovech seniorů, službách pro lidi s mentálním znevýhodněním i v dětských domovech. Přinášíme shrnutí z mezinárodní konference Máme si co říct: Systémové řešení sexuality v institucích, která proběhla ve dnech 11.–12. 11. 2026 v pražské Chvalské stodole a zúčastnilo se jí více než 100 hostů a hostek.

„K nám se nejde umřít, ale intimně žít“
Konferenci v úvodu podpořili David Pospíšil, náměstek člena vlády z MPSV, a Štěpán Rezek z oddělení sociálních inovací MPSV. Na ně navázala ředitelka Freyi Lucie Šídová, která připomenula, že sexualita je základní lidskou potřebou v každém věku i s jakýmkoli znevýhodněním. „Pokud však v institucích chybí jasně nastavený systém a metodika, dochází k nejistotě personálu, porušování soukromí klientely nebo k nebezpečnému přehlížení rizika sexualizovaného násilí,“ shrnula svou zkušenost.
První den vystoupilo téměř 20 přednášejících a pozvání přijali i významní hosté ze zahraničí – britská specialistka na péči o lidi s demencí Danuta Lipinska či Miek Scheepers a Matthias Borremans z belgické organizace Aditi vzw. Zaměřili jsme se především na téma sexuality a intimity lidí ve vyšším věku a s demencí.
Povídali jsme si o stárnutí, soukromí a lidské důstojnosti v domovech pro seniory. Představili jsme si praktické změny v organizacích, které díky roční mentoringové podpoře od Freyi systémově zavedly práci se sexualitou do chodu služby. Konkrétní příběh dobré praxe sdílela ředitelka Sociálních služeb města Mimoň Kateřina Kapičková, která popsala proměnu jejich domova od prvotních obav a řešení nepříjemných situací až k úpravě směrnic i prostředí (zřízení relaxační místnosti, rodinného pokoje či cedulek „nerušit“). Podle ní však samotné prostory nestačí – klíčová je změna myšlení personálu a podpora každodenní intimity, například v péči o vzhled a respektu k soukromí.
Evaluátorka projektu Petra Kutálková z Freyi shrnula data ze sítí vzájemného učení, která ukazují výrazný posun:
- Před zapojením domovů do projektu uvádělo 49 % personálu, že se sexualita v zařízení řeší až ve chvíli, kdy nastane konkrétní problém.
- Po systémovém zavedení změn vzrostl podíl zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří berou sexualitu jako běžnou součást péče, ze 17 % na 66 %.
- Povědomí o tom, kdo má téma v zařízení na starosti, stouplo ze 39 % na 87 % a samotný prostor pro soukromí klientely se rozšířil z 22 % na 54 %.
Dotkli jsme se také dat o sexualizovaném násilí a zneužívání seniorů a seniorek (fenomén EAN) v příspěvku socioložky Marcely Petrové Kafkové z RILSA a Masarykovy univerzity. Výzkumy odhalují strukturální neviditelnost intimních potřeb seniorů a seniorek a poukazují na fenomén EAN, tedy týrání, zneužívání a zanedbávání starších lidí, jehož je sexualizované násilí neoddělitelnou součástí. Zatímco v domácím prostředí se se sexuálním zneužíváním či nátlakem setkalo 3 % seniorů a seniorek, tedy podobně jako s fyzickým násilím, v prostředí pobytové péče označilo 17 % personálu zkušenost se sexuálním obtěžováním ze strany klientely a 24 % klientů a klientek někdy zažilo nevhodné narážky či doteky od jiných klientů.
Nechyběla ani inspirace pro práci s životním příběhem klientely od Evy Procházkové, autorky Koncepce biografické péče o seniory. Novinářka a autorka knihy Česká touha Hana Vacková se pak věnovala tématu studu a umlčované sexualitě u lidí ve vyšším věku: „Když s tématem sexuality nepřijde personál, tím spíš s ním nepřijdou sami klienti a klientky. Ze studu.“
Na ni navázala výzkumnice, umělkyně a psycholožka Miloslava Dočkalová, která představila originální výzkum intimity seniorů a seniorek v domovech – pomocí kreativních metod, jako jsou Mapy slasti, mluvící telefon či tisk na vyřazená prostěradla, dává hlas samotným seniorům a seniorkám a otevírá toto tabuizované téma širší veřejnosti.
Od represe k otevřenému dialogu a péči o pomáhající
Druhý den jsme se zaměřili na dospívání, právo na soukromí, bezpečí a práci se sexualitou ve školských ústavních zařízeních (např. dětských domovech) a službách pro lidi s mentálním znevýhodněním. Příspěvky či workshopy zajistilo 18 vystupujících, z kterých krátce vybíráme.
Jakých posunů se podařilo v těchto zařízeních dosáhnout, představila hned v úvodu dne evaluátorka projektu Petra Kutálková z Freyi. Z jejího vyhodnocení 16 zapojených zařízení (dětských domovů a služeb pro lidi s mentálním znevýhodněním) vyplynulo, že se systémovou práci se sexualitou podařilo úspěšně zavést včetně tvorby vlastních metodik u 13 z 16 týmů:
- Od hašení požárů k běžné praxi: Na začátku projektu řešilo v dětských domovech téma sexuality či násilí až ve chvíli, kdy se objevil „průšvih“, 45 % personálu. Díky zapojení do sítě se téma stalo běžnou součástí práce a v dětských domovech výrazně vzrostla dostupnost konkrétních edukačních materiálů a pomůcek pro děti i personál – z 15 % na 49 %.
- Lepší prevence a otevřenost dětí: V prvním cyklu dětských domovů vzrostl podíl zařízení, která mají nastavenou strategii prevence sexualizovaného násilí, ze 6 % na 15 %. Změnu pocítily i samotné děti, které se podle personálu přestaly bát ptát, začaly si lépe hlídat osobní hranice a v zařízeních přibyly prvky zajišťující soukromí (např. zámky či cedulky na dveřích).
- Respekt k soukromí při každodenní péči: Ve službách pro lidi s mentálním znevýhodněním si týmy uvědomily, že do intimity zasahují i běžné úkony péče. Personál se začal více ptát před vstupem do pokoje či koupelny a místo okřikování (např. při obnažování) klientele srozumitelně vysvětluje, co patří do soukromí.
Zahraniční inspirace: Jak o hranicích a vztazích mluvit bez rozpaků

Norský dialogický nástroj Play it Right, který Freya přeložila a adaptovala pod názvem Bez rozpaků, představily Ulla Bjørndahl a Rona Eriksen Andersgaard z norské organizace RVTS Øst. Upozornily na alarmující statistiky, podle kterých tvoří v Norsku sexuální delikty 30 % všech odsouzení mladých lidí ve věku 15–24 let a více než 20 % dospívajících (12–16 let) má zkušenost se sexuálním překračováním hranic ze strany vrstevníků. Právě včasná prevence a práce se souhlasem jsou podle nich klíčem ke změně.
Workshop Polibky a kola si připravila zakladatelka organizace FIITA Anita Bori, která usiluje o rozvoj sexuální asistence v Maďarsku. Přednášku o právech lidí se znevýhodněním na naplňování sexuality a workshop o sexuální asistenci vedli také Miek Scheepers a Matthias Borremans z belgické organizace Aditi vzw.
Štěpán Jílka, zmocněnec MŠMT pro ústavní a ochrannou výchovu, popsal specifické výzvy v zařízeních pro děti a dospívající. Upozornil na to, že personál pečuje o děti, které si s sebou často nesou těžká traumata včetně zanedbávání či zneužívání, a zároveň žijí v prostředí s nízkou mírou soukromí. Pokud personál téma tabuizuje, reaguje na projevy dětí až represivně místo toho, aby hledal příčinu v jejich prožitém traumatu a nastavil bezpečné hranice.
Na zátěž samotných pracovníků a pracovnic navázala dětská psychoterapeutka a lektorka Freyi Pavla Špeldová. Mluvila o tom, jak trauma, které zažily děti a dospívající, dopadá na personál formou sekundárního traumatického stresu (kterým podle zahraničních dat trpí téměř polovina vychovatelů v pobytové péči) a jak se může promítat i do jejich vlastního intimního života. Zdůraznila proto nezbytnost kvalitní trauma-informované supervize, sdílení v týmu a vědomé péče o vlastní zdroje.
Křty nových příruček pro praxi

Na konci obou dnů jsme slavnostně křtili nové publikace, které jsou zdarma ke stažení na webu Freyi:
- Vztahy, intimita a sexualita ve vyšším věku (vydaná ve spolupráci s APSS ČR) – praktický rámec pro vytváření prostředí přívětivého k sexualitě v pobytových službách. Na konferenci jej představila Jolana Novotná z Freyi a pokřtili ho spisovatelka Irena Obermannová a odborný ředitel APSS ČR Petr Hanuš.
- Nejste na to sami! – srozumitelná příručka (nejen) pro rodiče dětí s mentálním znevýhodněním o dospívání, tělesných hranicích a prevenci násilí, které popřáli mnoho úspěchů Klára Chábová (NF Krok domů a Platforma do dospělosti) a Štěpán Jílka (MŠMT).
Celým dvoudenním programem provázela novinářka a moderátorka Nora Fridrichová.
Na konferenci navázala oslava 10 let organizace Freya. Její součástí bylo také předání ceny Beze studu sedmi organizacím, které ve svých službách úspěšně budují prostředí přívětivé k sexualitě. O tom zase někdy příště.
Konference se konala pod záštitou MPSV a byla ZDARMA díky projektu Sítě vzájemného učení k tématu sexuality napříč službami, který je realizován s finanční podporou Evropské unie z Evropského sociálního fondu (OPZ+).
Více informací najdete také v tiskové zprávě ZDE.
Pár fotek závěrem… Více na našich sociálních sítích (FB: Freya.vzdelavani, IG: Freya_vzdelavani). Sledujte nás, děkujeme!



Sdílet:

Mgr. Jana Poláková
PR manažerka
Jana vystudovala sociální práci na VOŠ v Praze a následně sociální politiku a sociální práci na Univerzitě Karlově. Během studia začala získávat praxi v organizaci Rozkoš bez rizika, kde poté dalších dvanáct let poskytovala terénní…

Máme dva nové weby! Sexuální asistence má samostatné stránky
9. 11. 2026 - Představujeme dva nové weby. Hlavní Freyin web představíme na konferenci Máme…
ProhlédnoutAktuality z projektů
Mluvit o sexualitě a vztazích s dospívajícími může být pro řadu pomáhajících profesí obtížné. Je to však...
Všechny projektyMohlo by vás zajímat
Máte chuť na Freyinky?
Když bude nový kurz, článek nebo pomůcka, dozvíte se to jako první.



