Aktuality

24. 11. 2025 – „Vztah s rodinou můžeš budovat, když o rodině něco víš.“ Webinář Dítě v síti, který proběhl 18. listopadu, přinesl důležité poznatky o tom, co děti zažívají při odebrání z rodiny, jaké potřeby mají v průběhu ústavní výchovy a co může pracovníkům a pracovnicím OSPOD a pobytových zařízení pomoci při jejich provázení a kontaktu s rodinou. O zkušenosti se podělili zástupci MŠMT, MPSV, Platformy Do dospělosti, doprovázejících organizací, dětského domova se školou, i mladí dospělí, kteří ústavní péčí sami prošli a jež jsou součástí participační skupiny Platformy Do dospělosti. Přečtěte si stručné shrnutí z webináře, který pořádala Platforma Do dospělosti ve spolupráci s MŠMT, a podívejte se na materiály k podpoře práce s rodinou (užitečné odkazy v závěru aktuality).

Důraz na návrat dítěte do rodiny

Podle Martiny Štěpánkové Štýbrové (MŠMT) je prioritou vrátit dítě domů, pokud je to možné v přiměřeném čase. Nutná je tedy paralelní práce s dítětem i rodiči. Dlouhodobé pobyty v ústavní péči zatěžují děti i celý systém.

Význam životního příběhu dítěte a práce s traumaty

Barbora Vaňousová, která se věnuje doprovázení a podpoře pěstounských a adoptivních rodin, zdůraznila, že dítě potřebuje porozumět tomu, co se mu stalo. Bez pochopení vlastního příběhu nelze měnit chování ani budovat zdravou identitu. Trauma-informovaný přístup je nezbytností pro všechny, kdo s dítětem a jeho rodinou pracují. Na webináři mimo jiné zaznělo, že téměř žádný rodič není lhostejný k tomu, že přišel o dítě – celá rodina je tím zasažená. Důležité je citlivé a pravdivé sdílení informací o tom, co se stalo, proč bylo dítě odebráno – děti si často vytvářejí vlastní, nereálné představy o důvodech odebrání a hledají chybu v sobě, což má vliv na jejich další život a vztahy.

Vaňousová připomenula některé techniky k podpoře budování vztahu s rodinou jako např. Strom života, ale i nástroj případových konferencí. Ten má pomoci všem okolo dítěte a rodiny se pravidelně setkávat a společně přemýšlet, jak pomoci dítěti a rodině, aby se dítě mohlo vrátit domů. „Je důležité přemýšlet a nastavovat péči ze strany dítěte, jak my mu můžeme pomoci, aby to bylo pro něj léčivé a ne retraumatizující – jednat v zájmu dítěte, ne v zájmu dospělých. To si myslím, že se potřebujeme naučit, vycházet od dítěte a jeho potřeb, být u něj, jak se cítí. Když nejsme u něj, učíme ho, že ho nikdo neposlouchá a nemá na nic vliv. Potřebujeme dítě dostat do hry. Dítě se vyvíjí, jinak vnímá v různém věku. Potřebujeme růst s dítětem a dobře vyhodnocovat situaci a jeho potřeby a jít s ním,“ sdílela Vaňousová zkušenosti z praxe.

Pohled mladých dospělých z ústavní péče

Tonda a Roman, kteří jsou zapojeni v participační skupině Platformy Do dospělosti, popsali, jak zásadní pro ně bylo rozumět situaci v rodině a mít možnost o ní mluvit. Ztráta kontaktu, neporozumění a absence otevřené komunikace byly pro ně jedny z nejtěžších zkušeností.

Potřeby dětí a praxe ústavní výchovy

Kristýna Jůzová Kotalová z MPSV shrnula některá data – ročně je odebráno přes 3300 dětí, které jsou umístěny do různých typů zařízení. Připomněla, že většina dětí je odebrána z důvodů zanedbávání či nedostatečných rodičovských kompetencí (tj. 93 %) – nikoliv kvůli týrání (tj. 6 %). Ústavní výchova má být přiměřeným opatřením, má výrazné dopady do života dítěte a vždy je třeba posuzovat, zda naplňuje jeho potřeby – např. učení v přirozeném prostředí, vztahy s blízkými či rozvoj identity. Dítě má být hlavním zdrojem informací při vyhodnocování jeho situace a tvorbě individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD). Jůzová Kotalová připomenula, že někdy je pracovník*pracovnice OSPOD jedinou osobou z vnějšku, která dítě v zařízení navštěvuje – důležitou rolí OSPOD je tedy neustále sledovat a vyhodnocovat, zda a jak ústavní péče naplňuje potřeby dítěte. Nemá se tedy jednat o formální návštěvu dítěte 1x za 3 měsíce, ale o skutečný zájem o to, jak se dítěti daří, jak se cítí, co prožívá, zda má z něčeho obavy atd. – na to je třeba se ptát dětí. Rolí pracovnic*pracovníků OSPOD je tedy neustále vyhodnocovat efektivitu opatření ústavní péče. A je třeba neustále zjišťovat: „Existují služby, které mohou rodině pomoci? Umíme je najít?“ Základem by měla být dobrá znalost místní sítě podpory a služeb pro ohrožené děti.

Dobrá praxe z DDŠ Jihlava

Ředitelka Miroslava Floriánová popsala systém, který podporuje návrat dětí domů:

• intenzivní komunikace s rodiči (alespoň telefonická, protože na osobní návštěvy personálu DDŠ v rodinách nezbývá tolik času),
• flexibilní návštěvy pro rodiče kdykoliv po dohodě,
• místnost pro přespání rodiče,
• podpora dětí v návštěvách rodiny (dovolenky),
• pravidelná komunikace o dovolenkách-jak proběhly (trojstranná – zařízení-rodič-dítě)
• podpora samostatnosti dětí a možnosti jejich přípravy na budoucí život (brigády),
• otevřenost a krédo: dětem nelhat – důležité je, aby měly úplné informace přiměřeně věku.

Až 50 % dětí se díky tomu může vrátit domů už při ukončení povinné školní docházky. Dotkli jsme si i důležitosti ošetřit potřeby dítěte při vstupu do zařízení – první dva dny se mu intenzivně věnuje etopedka, která je spolu s dítětem v kontaktu i s rodinou. Následně si dítě volí klíčového pracovníka či pracovnici, která má o dítěti a jeho potřebách přehled. Věnovali jsme se i tématu důležitosti mít informace o dítěti a rodině předem: „Pro mě by byl ideál, když bychom byli zahrnuti do mapování podpory již před umístěním dítěte k nám – známe minimum informací o dítěti a dítě o nás neví téměř nic,“ sdílela Miroslava Floriánová.  

Data o dětech v ústavní péči (Nadace Sirius)

Dana Lipová v závěru děkovala pobytovým zařízením za spolupráci při sběru dat o dětech, jejich charakteristikách, zázemí či důvodech odebrání. Nyní probíhá zpracování rozsáhlých dat z 5315 dotazníků z 167 zařízení. Výsledky mají pomoci při plánování kapacit, služeb i další transformaci systému péče o ohrožené děti. Předběžné výstupy budou k dispozici na jaře 2026. Mezitím proběhnou ještě workshopy s relevantními aktéry k interpretaci dat.

Závěrem…

Webinář pořádaný Platformou Do dospělosti ve spolupráci s MŠMT sledovalo více než 100 lidí, kteří tvoří síť služeb pro ohrožené děti. Další webinář proběhne pravděpodobně v únoru 2026.

Freya je jednou z 37 z organizací, které sdružuje Platforma Do dospělosti, jež usiluje o podporu a rozvoj mladých lidí se zkušeností s institucionální péčí. Záleží nám na bezpečném a zdravém vývoji dětí a nabízíme podporu a vzdělávání související s tématy sexuality a vztahů, a to personálu dětských domovů, ale i dalších služeb, které se věnují ohroženým dětem. Naše lektorky využívají trauma informovaný přístup. Více o naší nabídce pro dětské domovy ZDE. Odebírejte naše novinky k tématu ohrožených dětí ZDE.  

Víte o někom, kdo chce být slyšet? (zapojení do participační skupiny)

Platforma Do dospělosti stále hledá mladé dospělé, kteří se chtějí podělit o svou zkušenost s životem v dětském domově či podobném zařízení, zapojit se do spolupráce s platformou a přispět k dobré péči o ohrožené děti – více o participační skupině najdete ZDE. Můžete rovněž kontaktovat Renatu Ulvrovou, koordinátorku Participační skupiny, e-mail: renata.ulvrova@dodospelosti.cz, tel.: 734 211 839.  

Užitečné odkazy a zdroje:

• Platforma Do dospělosti
• Metodika Podpora vztahů dítěte v dětském domově s jeho rodinou (Nadace Terezy Maxové, 2023) – obsahuje např. kapitolu o vývoji identity dětí v dětském domově, ukázky technik, jako jsou genogram, vztahová mapa, kniha života a další.
• Organizace Sefam – pomáhá adoptovaným s kontaktováním jejich biologických příbuzných. 
• Zmapování potřeb dětí v ústavní péči – zpráva MPSV o návštěvách pobytových zařízení 2019-2022
• www.pravonadetstvi.cz – web MPSV
• www.sancedetem.cz – výzkumy, odborná knihovna, kontakty na odbornou pomoc, podcast
• Nabídka Freya v oblasti vzdělávání k tématu sexuality a sexuální výchova