Aktuality

8. 4. 2026 – Sexuální násilí se může odehrávat v jakékoli rodině i instituci. Často zůstává skryté. Proto je klíčové umět s tématem sexuality pracovat, vědět, jakou pomoc dětem, které se staly oběťmi či samy páchají násilí, umíme nabídnout, i jakých věcí se v komunikaci vyvarovat, aby nedocházelo k retraumatizaci. V neposlední řadě je důležité umět vyhledat pomoc specializovaných organizací, zkrátka nebýt na téma sexuality či sexuálního násilí sám*a.

Dne 26. března 2026 se na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnilo v pořadí již druhé odborné setkání zaměřené na problematiku sexuálního násilí na dětech v prostředí institucionální výchovy.

Kulatý stůl spolupořádalo Centrum LOCIKA, Freya a MŠMT zastoupené vedoucí oddělení metodického řízení Martinou Štěpánkovou Štýbrovou. Akce se zúčastnilo 25 pracovnic a pracovníků širokého spektra zařízení ústavní péče (diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, zařízení pro děti cizince). Cílem bylo zmapovat potřeby a definovat podněty pro vznikající metodický pokyn k sexualizovanému násilí ze strany MŠMT.

Připravili jsme pro vás shrnutí z kulatého stolu, jež se konal v rámci projektu Sítě vzájemného učení k tématu sexuality napříč službami, podpořeného z ESF. V závěru článku najdete odkazy na užitečné zdroje k práci se sexualitou či k řešení případů sexualizovaného násilí. 

Role OSPOD: Informace jako základ bezpečí

Kristýna Jůzová Kotalová z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zdůraznila, že pro zajištění bezpečí dítěte je mimo jiné klíčové sdílení informací mezi institucemi (např. OSPOD a dětský domov a škola). V praxi bohužel často panují nejasnosti ohledně mlčenlivosti a důležité informace se nemusí dostat tam, kam by měly. Zaznělo také, že zařízení ústavní péče potřebují znát závěry vyhodnocení rizik a Individuální plán ochrany dítěte (IPOD), aby věděla, kdo jsou pro dítě bezpečné osoby. Podstatné informace, např. že dítě bylo vystaveno nebezpečí v oblasti zdraví a kdo jsou pro dítě bezpečné osoby, je důležité sdílet vždy, aby každý, kdo se zapojí do ochrany dítěte, věděl dost k tomu, aby mohl svou roli v ochraně dítěte naplnit. Připomněla také novou metodiku MPSV Dítě ohrožené násilím v rodině, která mimo jiné obsahuje pokyny k mezioborové spolupráci a sdílení informací (odkaz na konci článku).

Dětské advokační centrum (DAC): specializované služby pod jednou střechou

„Sexuální násilí na dětech je téma, které nemůžeme vyřešit intuitivně, srdcem, ale potřebujeme k tomu týmy, které budou spolupracovat, aby dítě mohlo být v pořádku“, uvedla Linda Sokačová, vedoucí DAC, kde až 60 % případů tvoří právě oběti sexuálního násilí. Jeho hlavním smyslem je koordinace mezioborové pomoci k zajištění bezpečí dítěte a prevence jeho sekundární viktimizace. Služba DAC je dostupná klientele z Prahy a Středočeského kraje. Obrací se na ní často rodiče, kteří mají podezření, že se něco děje jejich dítěti, nebo učitelé či jiné osoby. V DAC poskytují službu právních informací, zajišťují případové konference a psychologickou pomoc a poradenství. Podmínkou je spolupráce s OSPOD. Centrum Locika však nabízí i nízkoprahovou službu ve formě chatu na portálu detstvibeznasili.cz, který nabízí anonymní prostor pro řešení násilí i běžných vztahových problémů. Další celorepublikovou formou podpory je služba Poskytování právních informací, která se zaměřuje přímo na děti – oběti či svědky trestných činů nebo neabuzivní rodiče či dospělé, kteří o ně pečují. 

Jak poznat trauma a jak reagovat?

Psycholožky Centra LOCIKA Kristýna Koubová, Kristýna Lištiaková a Lucie Horáčková sdílely, že dopady násilí jsou hluboké, i když dítě nevykazuje zjevné symptomy. Vždy se jedná o zásah do integrity a intimity člověka. Závažnější dopady může mít, pokud se jedná o děti do 6 let a pokud se děje od nejbližších. Psycholožky však připomněly i neuroplasticitu mozku, který se vyvíjí až do 25 let a léčivý vliv pak může mít vztah s alespoň jednou bezpečnou osobou. U dětí, které vyrůstají v ústavní výchově, se často jedná o komplexní vývojové trauma. Projevem traumatu může být disociace (zamrznutí, oddělení od emocí; dítě působí jako by mu nic nebylo), sebepoškozování, regres ve vývoji či různorodé somatické potíže. 

Pokud  se dítě svěří, je důležité ho ocenit a ujistit, že to není jeho vina (oběti, zvláště děti, se často stydí a cítí se provinile). Klíčové pro odborníky v sociálních službách či institucionální péči je neposuzovat, zda je to pravda či lež, ale zaměřit se na zajištění bezpečí dítěte. Vyšetřování zajišťuje policie. Vhodné je u dítěte posilovat pocit kontroly (možnost spolurozhodovat o běžných věcech), který byl výrazně zasažen. Psycholožky představily rovněž zásady uplatňování trauma informovaného přístupu, který je nezbytností:

„Jsem tady, když o tom budeš chtít mluvit“ – je vhodné nevyzvídat ohledně traumatu, dítě by mělo vědět, za kým a kdy může přijít, když bude potřebovat podporu. Je důležitý být opatrný s dotekem. Též není vhodné s ostatními dětmi v zařízení sdílet, co se stalo. Pokud se to rozkřikne, tak odolávat pokušení rozkrývat a vysvětlovat. Místo toho je vhodné například sdílet: „Každý máme jiné zkušenosti… Důležité je cítit se tady bezpečně…“ apod.

Freya: Systémová práce se sexualitou jako prevence

Lucie Šídová z organizace Freya vyvrátila mýtus, že komunikace a otevírání tématu sexuality situaci zhoršuje. Naopak – odborné zavedení tématu do zařízení dle zkušeností Freya snižuje vulgárnost a četnost nevhodného chování. Důležité je též vědomí, že sexualita nerovná se jen sex, ale zahrnuje mnoho témat, jako jsou např. moje tělo, hranice, vztahy, bezpečí, komunikace, soukromí i identita. Freya pomáhá domovům vytvořit metodiku pro práci se sexualitou formou systémové práce se sexualitou a vztahy a zavést pozici „konzultanta sexuality a vztahů“ (specialista v týmu, který se vzdělává a věnuje tématům spojeným se sexualitou). Petra Hamerníková představila nabídku vzdělávání pro personál a sexuální a vztahovou výchovu pro mladší a starší děti. Shrnula také různorodé edukační pomůcky k sexualitě a podpořila účastníky, aby je začali používat:

„Pro práci s dětmi jsou k dispozici konkrétní nástroje jako Box bez rozpaků, Taška doteků, hra Páruj! Sexualita hrou či praktické listy Společně o vztazích a sexualitě, které usnadňují komunikaci o hranicích a intimitě,“ Petra Hamerníková.

Realita z praxe: sexualizované projevy, násilí, online rizika a nedostatek personálu

Diskuze s pracovníky*pracovnicemi z terénu otevřela palčivá témata, se kterými se ústavní zařízení potýkají:

Různé formy násilí: „Fake a revenge porn“, falešné profily a zneužívání dětí v online sexbyznysu (někdy jsou děti samy pachateli*pachatelkami násilí, např. dochází ke zneužívání mladších dětí v prostředí zařízení; děti si natáčí mladší sourozence). Sdílena byla zkušenost s nárůstem sexualizovaného chování u dětí oproti situaci z dřívějška.

Zranitelné skupiny: Děti s mentálním postižením často násilí nedokážou verbalizovat, a data o obětech s mentálním znevýhodněním se nesledují. Jsou vysoce ohroženou a zranitelnou skupinou. Diskutována byla také kulturní bariéra, odlišné normy a uzavřenost některých komunit. Akcentována byla osvěta v komunitách o normách/hranicích v oblasti práva a sexuality. Alarmující je také zneužívání dětí a nucení dětí k sexuálním aktivitám, či obchod s dětmi. 

Transgenerační přenos: V některých rodinách je sexualizované chování a předčasná sexualita považováno za normu, což ztěžuje výchovné působení personálu. 

Kapacitní limity a zajištění bezpečí: Účastníci*účastnice volali po snížení počtu dětí ve skupinách (na 6) a posílení financí na psychologickou pomoc a externí školitele k zajištění sexuální výchovy. Sdíleli také své obavy o zajištění bezpečí dětí a upozorňovali na to, že v praxi dochází k tomu, že v jednom zařízení žijí pachatelé násilí, i oběti.

Systémový problém: Lidé z praxe upozorňovali na regionální roztříštěnost – postup policie a OSPOD se liší kraj od kraje, což u dětí snižuje důvěru v systém. Dětem též často chybí informace, co se bude dít dál.

„Často se dozvídáme o minulosti dítěte příliš pozdě. Nemáme informace z trestního řízení a pak nevíme, jak s traumatizovaným dítětem pracovat,“ zaznělo mimo jiné v diskuzi.

Další informace a podrobné shrnutí z prezentací MPSV, Centra LOCIKA, Freya a z odborné diskuze lze nalézt také v článku ZDE. 

Důležité kontakty a zdroje pomoci:

Pokud potřebujete konzultovat složité situace, je možné se obracet v rámci MŠMT na zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu – Štěpána Jílku, e-mail: stepan.jilka@msmt.gov.cz.

Metodika MPSV – Dítě ohrožené násilím v rodině. Metodické doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí k postupu orgánů sociálně právní ochrany dětí (18. 12. 2025) – na konci je i adresář na zdroje pomoci k tématu domácího násilí. Dostupné ZDE: Metodika_Dítě ohrožené násilím v rodině_2025.pdf

 

FREYA

Ve Freye nabízíme dětským domovů, dětským domovům se školou, výchovným ústavům, diagnostickým ústavům metodickou podporu a vzdělávání v zavedení práce se sexualitou do praxe zařízení. Vzděláváme jak personál, tak děti a dospívající v rámci sexuální výchovy. 

Nabídku vzdělávání najdete ZDE – lze si objednat kurzy do zařízení. Aktuálně otevřené kurzy, které probíhají v Praze, najdete ZDE. Pro případné dotazy k nabídce vzdělávání a metodické podpory se můžete obracet na Petru Hamerníkovou, ředitelku vzdělávání – e-mail: hamernikova@freya.live, tel.: T: 773 722 459.

Nabídku edukačních pomůcek Freya, které pomáhají otevírat témata spojená se sexualitou a vztahy, najdete ZDE. Nejnovější pomůckou jsou např. praktické pracovní listy a průvodce k tématu sexuality – seznámit se s ní můžete např. na kurzu v Praze ZDE. 

Odborné sociální poradenství v tématu sexuality – je možné využít v případech konzultací dětí s mentálním znevýhodněním či poruchou autistického spektra. Službu lze poskytnout telefonicky (tel.: 731 215 575), e-mailem (poradenstvi@freya.live), online či osobně v poradně Freya v Praze. Více o službě ZDE.

Kvalitativní výzkum Freya o sexualitě v prostředí dětských domovů najdete ZDE. 

 

Centrum LOCIKA

Nabízí možnost konzultovat jednotlivé případy (v případě potřeby i v anonymním režimu) a postupy v právní i sociálně-právní oblast na základě zkušeností Dětského advokačního centra. Psát nám můžete na e-mail: dac@centrumlocika.cz nebo volat na telefonní číslo: 725 160 906. Rovněž nabízíme vzdělávací akce, které mohou být vhodné i pro dětské domovy atp. Program a nabídku vzdělávání najdete zde.

Společný postup v případech sexuálního násilí na dětech – materiál Centra LOCIKA.

Příručka Vše, co potřebuješ vědět o: trestním řízení – materiál Centra LOCIKA.

Další užitečné zdroje:

SOFA: E-learningy k traumainformovanému přístupu a karta KID k identifikaci ohrožení dítěte. 

Nevypusť duši: Karty 5+2 pro krizovou intervenci a podpůrný rozhovor s dítětem. 

Infografika: